Nikol Klapková
fotografka

Působím v Praze a okolí, celé ČR a toužím se vydat dál.

Povím Vám útržky z mého života

• Svět objevuju od roku 1990 a od mých sedmnácti s foťákem po boku.
• Jsem fascinovaná fotkou a životem, a tak tvořím.
• Odjakživa mě fascinují příběhy lidí a jejich pohledy na svět. Jak jsme každý jiný a přeci jako jeden.
• Mateřství mi změnilo pohled na sebe, druhé i na život a zkušenost s nemocí to o to víc prohloubila.
• Pochopila jsem, že jako lidi v naší podstatě toužíme po bezpodmínečném přijetí. To mě dovedlo k absolvování Akademie Vědomého doteku.
• Mezi lety 2015 a 2017 jsem nafotila spoustu reportáží v tématech zero waste, minimalismus, udržitelnost, společenská odpovědnost firem ve spolupráci s Tomášem Hajzlerem, Kamilou Boudovou, Bezobalu a dalšími. Nyní se reportážím věnuji výjimečně.
• Už v roce 2015 jsem si psala zápisky o tom, jak fotím ženy tak, aby je to posílilo a našly v sobě odvahu žít to, co skutečně chtějí. Trvalo dalších 10 let, než jsem prošla životní proměnou a konečně přišel ten správný čas fotit v hloubce, o které jsem tehdy sice nevěděla, ale tušila ji.
• Jsem schopna nasávat velké množství informací, ale to nejvíc, co si mohu dopřát, je ticho a uslyšet samu sebe.
• Myslela jsem si, že podnikání je dokonalá forma sebereflexe. A pak to trumflo mateřství.
• Cestování pro mě znamená cestu k sobě. Vystoupit ze zajetých kolejí a prožít něco nového, neočekávaného.
• Můj příliš dlouhý nádech a vykulené oči pokaždé, když vidím mlhu, mé blízké už nepřekvapuje.
• Fotit detaily přírody mě navracelo k sobě. Vidím v tom jinotaje. Dlouhá léta jsem takto nefotila a toužím se k tomu navrátit.
• A zbožňuju Island.

 

Chcete vědět o krapet víc?

• Pocházím z Teplic, ale bydlím v Kamenici u Prahy. Blízkosti přírody mě zdrojuje.
• Jsem jedno velké ucho, když slyším: práce, která baví, naplňující vztahy, upřímnost, meditace, zvuk handpanu, piana a smyčců, arteterapie a tvoření, živost, smysl, ale i strachy..
• Můj nejoblíbenější film ever jsou Nedotknutelní. Pro mě geniální spojení upřímnosti, důležitých životních hodnot a humoru. Další mé srdcovky jsou Amélie z Montmartru a Musíme si pomáhat.
• Vystudovala jsem bakaláře v oboru Ekonomie na Univerzitě Pardubice. Nakonec jsem sebe vyslyšela, v průběhu odešla z magisterského studia a o práci v tomto oboru ani neusilovala.
• V roce 2015 jsem šla na volnou nohu po vnitřním vyhoření z mé první práce. Upravovala jsem tehdy stovky fotek nemovitostí denně. Práce ala automat skutečně nebyla pro mě. Já toužila po kreativitě a improvizaci, o tepu života a o poznávání nových lidí.